Chrno Crusade
Chrno Crusade
Na první pohled je vlastně hodně podobné Hellsingu. Ve dvacátých letech 20.století zažívá Amerika ekonomický růst, což přitahuje nekalé živly nejen z Itálie, ale i z pekla. Ty první mají na starost neúplatní Kevina Costnera, ty druhé provrtává svěcenými kulkami Řád Svaté Magdalény. Mezi jeho exorcisty patří i sestra Rosette a její velice neobvyklý společník, démon Chrno. Nechybí tam o. Rosette se s ním seznámila v dětství a při dramatických událostech okolo jejího bratra uzavřela s Chrnem kontrakt svazující jejich životy. Rosette poskytuje Chrnovi svou duši jako "palivo" pro jeho démonickou moc, kterou kdysi ztratil spolu se svými rohy. To jí velice zkracuje život, proto musí ochrannou pečeť ve zvláštních hodinkách prolamovat jen v nejkritičtějších situacích. Takto spojeni se vydávají najít Rosettina bratra a pomstít se Aionovi, bývalému Chrnovu parťákovi, který všechno zpískal. Tolikeré jsou společné premisy mangy i anime, ve zbytku dochází ke konfliktu.
Chrno Crusade Nejhoršího zločinu se Gonzo dopustilo zmasakrováním postav. Paradoxně nejméně utrpěly oba hlavní charaktery, Rosette a Chrno. Rosette je klasická neřízená střela ničící majetek, co se všude vrhá po hlavě, ale uvnitř je spásným majákem ostatním rozpolceným postavám. Bohužel v závěru anime autoři její charakter "obohatili" víc, než měli, a tím dost poškodili vše do té doby vybudované. Chrno vypadá jako děcko, nebo spíš jako Xellos ze Slayers, zvlášť když ho dabuje stejný seiyuu. Občas se ale z hodného chibi-Chrna stane nabušený zabiják, obvykle když mu někdo sáhne na jeho platonickou lásku. Vztah těch dvou na pomezí milenců a sourozenců je vážně jedna z pěkných věcí, které anime zvládlo převést z předlohy. Ostatní charaktery jsou ale čistě k pláči. Chuděrka Azmaria, zázračné dítě léčící lidi svým andělským zpěvem, MĚLA být lehce nešikovná, ale to autory neopravňuje narvat ji do KAŽDÉ epizody, i kdyby měla jen spadnout na zadek a udělat roztomilý kukuč. Taky MĚLA mít nesnadný osud vykořisťované světice, ale ta z prstu vycucaná sváteční epizoda ve stylu "nikdy jsem nezažila Vánoce a teď jsou na mě všichni tak hodní, že se rozbrečím"... ehh, tfuj. V důsledku je Azmaria hrozivě otravná postava, skoro tak jako Rosettin bratr, kterého raději přeprogramovali do módu vymytý autista. A Satella! V manze je to rozpustilá bohatá panička, jen tak mimochodem lovkyně démonů a vyvolávačka na volné noze, která se neustále pošťuchuje se sirotkem Rosettou a snaží se jí přebrat Chrna. V anime jí vzali humor a poťouchlost, zato jí nafoukli prsa. Haha. Chrno CrusadeZ kategorie úsmevných je i tlačení antagonisty Aiona do jakéhosi dvojčete Sephirotha z FFVII, takže se příběhem pořád motá jako nedotknutelný stín a neustále jen líbá jakoukoliv ženskou v obraze. Každopádně nejvíce zamrzí spotřební přístup k charakterům. Když došly nápady, co s ním, prostě ho zabijeme nebo nějak vyřadíme, aby se nepletl do děje. V "chlapském" anime to sice má navozovat drsnost, ale tady to působí děsně účelově a falešně. Smutná je také nedomyšlenost příběhu a stupidní chyby. Na vysvětlenou: anime vzniklo, ještě když manga nebyla dopsána. Nevím, jak to v Gonzu řešili, jestli se šli doptat na předpokládaný konec, ale každopádně to dopadlo dost modifikovanou verzí druhé půlky děje a vlastním koncem. A spoustou nesmyslů. Manga je takové dobrodružné fantasy v Americe dvacátých let. Mangaka Daisuke Moriyama si vytvořil vlastní verzi původně křesťanského pekla, z něj nechal utéct partu démonů-zrádců a kolem nich zamotal dost fantasy děj. Gonzo chtělo ukázat, jací jsou borci, a vše naroubovali doslovně na křesťanskou mytologii. CHYBA CHYBA CHYBA! Aion má plány stát se novým Bohem, pořád se s mrkáním naznačuje Apokalypsa, je to samý Boží vyslanec a Ďáblův narušitel.. komukoliv ze západní civilizace musí některé naivní představy Japonců o křesťanství přijít až směšné. A parodická nadsázka Hellsingu se samozřejmě nekoná. Místo toho se "křesťanství" marně potýká s konceptem Astrální linie, ze které pochází životní energie a tvoří naše duše. To už jsme zase ve FFVII? A ty stigmata! A telekineze! No opravdu!
Chrno Crusade Přitom kdyby šlo jen o příběh Chrna a Rosetty, nebo i smutnou historii Satelly, vše by bylo super. Obě tyhle linky mě po sesledování vlastně nadchly a být měkčí než diamant, uronil bych slzu. Jenže děj musí ještě kousínek pokračovat a vyrobit totální faux pas ztrapňující celý seriál. Ale vážně, třetí poselství z Fatimy? Takhle? Už vím, jak musí Japoncům připadat Poslední samuraj s Tomem Cruisem. Ani nemá cenu se rozčilovat nad postupně slábnoucí úrovní animace. Při těch atraktivních bitkách démonů si na ně nevzpomenete, při sledování krátícího se Rosettina života máte jiné tížívé myšlenky a při všem ostatním spíláte autorům za minely. No co byste řekli na démona s horečkou? A co takhle nedávat mu ten studený obklad PŘES ČELENKU! A proč nenechají Satellu prostě cestovat s ostatními, když je stejně v každé epizodě nějakou idiotskou náhodou potká a pak to s nimi táhne až do konce? V neposlední řadě určitě ohromí zlepšení Chrna oproti manze - ze zabijáka stovky bratří démonů na sto milionů. Ne, to jsem si nevymyslel, Chrno vážně vyřešil populační explozi v pekle, zdá se. Nevylučuju ale chybu v překladu. Už ani nedokážu posoudit, jestli jsem popsal vše důležité. Přijde mi, jako bych jen srovnával s mangou, jenže teď už jinak ani nemůžu. Je mnohem lepší ve všech směrech, snad jen kromě toho zmíněného nádherného (před)závěru. Anime obsahuje spoustu zbytečných charakterů a originálních epizod, které působí jen jako zdržovací taktika. Přitom na konci děj nestíhá a vše bere letem světem Chevroletem. Prospělo by zkrátit rozsah ze 24 na 13 epizod a nabušit do nich jen to skutečně potřebné, takhle je začátek zoufale rozvleklý a žádná velká sranda se nekoná. Tedy pokud za srandu nepovažujete tři tuny fanservice s jeptiškami a charaktery plošší než ve FFVII (tam teda ale byly zábavné). Musím říci, že jako adaptace se Chrno Crusade poněkud nepovedlo. Jestli neplánujete s mangou nikdy přijít do styku, máte slušnou naději, že se vám seriál zalíbí. Po natahovaném a vycpávaném úvodu se totiž rozjede děj, který bez mangy působí "jen trochu naivně". Navíc hudba je super, seiyuu se přímo překonávají a k postavam dokonale padnou. K hodnocení si přimyslete tak jeden a možná ještě půl bodíku. Pokud ale myslíte, že existuje nějaká nepatrná možnost přečtení mangy, rozhodně musím doporučit vyhnout se anime širokým obloukem, neb dojde k popálení buněk tolerance. Velká škoda.